Řízení pod vlivem návykových látek

Možná přítomnost návykových látek je zjišťována testovací sadou, a to buď formou stěru z potu či ze slin. Výsledek takového testu indikuje možnou přítomnost návykových látek. Nepotvrzuje však ovlivnění řidiče, ani množství návykových látek v těle. Za účelem zjištění míry ovlivnění je řidič po pozitivním testu vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, kterému se shodně jako v případě alkoholu podrobí nebo podrobení se takovému vyšetření odmítne. Pokud odmítne, hrozí mu opět postih za přestupek nepodrobení se na výzvu policisty lékařskému vyšetření. Pokud lékařské vyšetření podstoupí, výsledek může být buď negativní, kdy přítomnost návykových látek není v těle řidiče prokázána nebo může být nález pozitivní.

Pokud je nález pozitivní může se jednat opět buď o trestný čin, nebo přestupek a to dle zjištěných hodnot, které jsou dány nařízením vlády.

Bohužel se velmi často setkáváme s případy, kdy jsou klienti zasahujícími policisty doslova nasměrování k odmítnutí lékařského vyšetření a to například nikoliv úplně pravdivou informací, že pokud budou mít v krvi pozitivní nález návykové látky, jedná se automaticky o trestný čin. Tato samozřejmě není pravdivá a mnohdy přestupce na místě silniční kontroly natolik zastraší, že odmítne lékařské vyšetření a odběr krve bez řádného poučení o následcích odmítnutí.

Právní kvalifikace odmítnutí podrobení se lékařskému vyšetření je:

Přestupek dle § 125c odst. 1 písm. d) zák. č. 361/2000 Sb., „se v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) a g) odmítne podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti nebyla ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou,“ na základě ukládaných sankcí jeden z nejzávažnějších přestupků, kdy přestupce je sice určitým způsobem trestán za to, že neposkytne důkazy proti své osobě a svým jednáním odvrací možný trestněprávní postih.

Právní kvalifikace pozitivního nálezu v krvi v hodnotách přestupku je:

Přestupek dle § 125c odst. 1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., „v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,“ dle obecného popisu závažný přestupek, na který však lze nahlížet z několika různých úhlů. Za tento přestupek je ukládána finanční sankce v rozsahu dva půl tisíce až dvacet tisíc korun a šest až dvanáct měsíců zákazu činnosti.

Pod tímto paragrafovým zněním můžeme nalézt právě řízení pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu. Zde dochází k zásadní rozdílu v posuzování skutkové podstaty přestupku oproti jízdě pod vlivem alkoholu, kdy v případě omamných a psychotropních látek se nehodnotí jakási zbytková hodnota jako v případě alkoholu ale jen hraniční hodnoty ovlivnění u kterých jen z jejich samotné hodnoty nelze určit zda se reálně jedná o hodnotu akutního ovlivnění návykovou látkou či hodnotu zbytkovou. Například u THC, kdy na 10,1ng na mililitr krve znamenají být pod vlivem a 1ng až 10ng pod vlivem nebýt. V případě trestání přestupce v takové situaci jsou již při uložení správního trestu zaznamenávány vedle zákazu řízení a pokuty i trestné body, a to celkem sedm, což je již citelný zásah do bodového hodnocení