Řízení pod vlivem alkoholu

Současná právní úprava je jednou z nejpřísnějších v Evropě. Není zde žádné povolené minimální množství alkoholu v krvi. Přestupku se tedy dopouští každý, kdo řídí motorové vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době, kdy může být ještě pod jeho vlivem. V praxi tedy nelze za volant usednout ani v době bezprostředně po požití alkoholického nápoje ani v době, kdy může mít člověk tzv. zbytkový alkohol. V případě jízdy pod vlivem alkoholu se může řidič dopustit buď přestupku anebo dokonce trestného činu. Zde je rozhodující hranicí 1 promile alkoholu v těle. Pod tuto hranici se jedná o přestupek. Jízdu s množstvím alkoholu pod jedno promile následně s řidičem řeší příslušný úřad obce s rozšířenou působností. V okamžiku, kdy řidič nadýchá nebo je mu následným lékařským vyšetřením prokázána hodnota nad jedno promile, věc je řešena soudně jako trestný čin.

Alkohol v těle řidiče je dnes zjišťován dvěma různými způsoby. Prvním je dechová zkouška, dechová zkouška je orientační a její výsledek může být mnoha faktory zkreslen. Nicméně v českém právním řádu dechová zkouška postačuje k prokázání ovlivnění alkoholem a tedy i případné jízdy pod vlivem. Nicméně, řidič má možnost dechovou zkoušku odmítnout a požadovat místo ní lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu. V rámci něj je odebrán vzorek krevního séra a následným rozborem je zjištěna hladina alkoholu v krvi. Takto zjištěná hranice je následně průkazná bez možných odchylek či zpochybnění. U dechové zkoušky je naproti lékařskému vyšetření mnoho možností, kde může policista pochybit a tím také znehodnotit důkazy, které proti Vám může použít správní orgán.

Řidič také může na výzvu policisty reagovat odmítnutím jak dechové zkoušky tak i následného lékařského vyšetření. Tím se sice vystavuje postihu za jeden z nejzávažnějších přestupků, může ovšem odvrátit hrozbu trestného činu, pokud by měl nadýchat více než jedno promile.

Řízení pod vlivem alkoholu do 1 promile je přestupek dle § 125c odst. 1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., „v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,“ dle obecného popisu se jedná o závažný přestupek, na který však lze nahlížet z několika různých úhlů.

V případě alkoholu se jedná o řízení, kdy je zjištěna hladina alkoholu v rozpětí od jedné do devadesáti devíti setin promile alkoholu v dechu nebo v krvi. Za tento přestupek je ukládána finanční sankce v rozsahu sedm až dvacet pět tisíc korun a šest až osmnáct měsíců zákazu řízení. Pokud Vás zajímá, jak obejít zákaz řízení tak nás kontaktujte, naši advokáti Vám rádi pomohou.

Problém v tomto případě jsou dvě bodové sazby, a to pokud řidič nadýchá, po odpočtu „tolerance“, do 0,30 promile nemá za tento přestupek žádný bodový postih. Pokud je tedy řidiči v dechu naměřena hodnota alkoholu 0,3 promile, hrozí mu uložení zákazu řízení a citelné finanční sankce jak jsme si uváděli výše, ale nebudou mu zaznamenány trestné body. Což je ve zjevném nepoměru například k překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci, kdy již jsou přestupci zaznamenávány dva trestné body i za malé překročení rychlosti. Při těchto nízkých hodnotách se sice často jedná o „zbytkový“ alkohol, ovšem pokud platí nulová tolerance k alkoholu za volantem, nemělo by o postihu být rozhodováno na základě rychlosti metabolismu přestupce.

Zákaz řízení je však případě řízení pod vlivem ukládán i za hodnotu jedné setiny promile (0,01 promile), kdy spolu s minimálně šesti měsíčním zákazem většinou dostává přestupce za tuto naměřenou hodnotu i finanční sankci ve výši od minimálně sedmi tisíc korun. V tomto případě je zjevný rozpor mezi závažností jednání, trestem zákazu činnosti a bodovým postihem. Zde se nabízí i srovnání s většinou evropských zemí, kdy trestáme za hodnoty, které jsou jinde v Evropě legální. V rámci správního trestání je tu i další úskalí, které není správními orgány reflektováno. V případě, že se přestupce podrobí odběru krve a následným rozborem krevního séra je zjištěna hodnota alkoholu v krvi nižší než dvě desetiny promile, jedná se podle České lékařské společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie o hodnotu na základě, které není průkazná přítomnost alkoholu v těle. Tento názor hovoří o množství alkoholu v krvi nikoli v dechu, kdy za nižší hodnoty v dechu jsou přestupci trestání, i přestože měření alkoholu v dechu je daleko méně přesné a průkazné než právě rozbor krevního séra. V případě řízení pod vlivem alkoholu je na místě uvažovat o snížení sankcí zákazu činnosti při nejnižších hodnotách. Z lékařského hlediska se nejedná o řízení pod vlivem a s tím spojené vyjasnění metodiky, kdy je osoba pod vlivem a kdy nikoli, resp. kdy je hladina alkoholu prokazatelná a kdy není.