Zadržení řidičského průkazu

Řízení pod vlivem alkoholu do 1 promile je přestupek dle § 125c odst. 1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., „v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,“ dle obecného popisu se jedná o závažný přestupek, za který může být na místě zabavený řidičský průkaz.

Zákaz řízení je v případě jízdy pod vlivem alkoholu ukládán i za hodnotu jedné setiny promile (0,01 promile), kdy spolu s minimálně šesti měsíčním zákazem většinou dostává přestupce za tuto naměřenou hodnotu i finanční sankci ve výši od sedmi do dvaceti pěti tisíc korun.

Základním problém u vybodování je opět, shodně jako u přestupkových řízení povědomí účastníků silničního provozu. Bodový systém není přes implementaci v roce dva tisíce šest stále ještě dostatečně zažit u řidičů, kdy naprostá většina netuší, za jaké přestupky jsou a za jaké nejsou body ukládány. Tím spíše neví, kolik trestných bodů je řidiči, za který přestupek ukládáno. Většina řidičů dnes nerozumí ani základnímu způsobu odpočtu bodů za dobu, kdy nespáchají přestupek. Aktuální právní úprava stanovuje, že k výmazu trestných bodů v počtu maximálně čtyřech bodů nebo počtu odpovídajícímu počtu bodů do nuly dochází v okamžiku, kdy uplyne dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí za poslední bodovaný přestupek.

V tomto období nesmí nabýt právní moci žádné další rozhodnutí za přestupek, za který se ukládají trestné body. V obecném a mylném povědomí je, že body se odmazávají na začátku roku, že rok po spáchání přestupku dojde k jeho vymazání bez ohledu na nabytí právní moci dalších rozhodnutí, či, že pro výmaz nesmí být spáchán do jednoho roku ten samý přestupek. Zde je tedy na místě zásadní informovanost řidičů, opět i v kontextu možných důsledků, variantou pro „osvětu“ řidičů/přestupců je také uvádění skutečnosti ohledně udílených trestných bodů do rozhodnutí správních orgánů. Toto je věc, ke které dnes nedochází. V rozhodnutích je uváděna pouze finanční sankce a případný trest zákazu řízení nikoliv však počet udělených trestných bodů řidiče. Určitě je důležité, aby řidiči měli povědomí o skutečnosti, že kromě sankcí jsou mu zaznamenány i trestné body a jejich počet.

První věcí, kterou je třeba na současném stavu je změna doby, po kterou body zůstávají v bodovém hodnocení řidiče, bez nutnosti zásahu do doby, na kterou je pozbýváno řidičské oprávnění. Dnes není výjimkou, že k dosažení 12 bodů dojde na základě záznamu staršího více než pět let. Řidič průběžně sbírá trestné body, kdy je mu část na základě zákona odmazána, pokud za dvanáct měsíců nespáchá, resp. není uznán vinným za bodovaný přestupek nebo si další body odmaže v rámci kurzu defenzivní jízdy. Pokud ovšem nedojde kombinací výše popsaného k výmazu trestných bodů až na nulu, zbylé body v bodovém hodnocení nadále zůstávají a zasahují do konečného součtu trestných bodů řidiče. Je možné konstatovat, že daný řidič přece porušil zákon, a tedy musí nést důsledky svého jednání a proti tomuto lze použít jako silný argument z trestního práva. U trestných činů, nejméně závažných dochází po třech letech k zahlazení odsouzení a na danou osobu je tedy pohlíženo, jako by nikdy nebyla trestána, což se u záznamu trestných bodů neděje. U správního trestání za přestupky, již dnes správní orgány nesmějí přihlížet k řidičské historii starší tří let, nicméně u trestných bodů branných jako administrativní úkon dolehnou důsledky jeho protiprávního jednání. Kdy přestupek je lehčí porušení zákona oproti tomu jeden takový nevymazaný bod za deset, devět let starý přestupek rozhodne o pozbytí jeho řidičského oprávnění z důvodu dosažení 12 bodů na dobu jednoho roku.

Častým důvodem tohoto stavu je, že řidič si neuvědomuje skutečnost, že by ještě mohl mít v bodovém hodnocení takto starý (mnohokrát částečně odmazaný) záznam nebo o tomto záznamu ví nebo si je vědom svých předchozích přestupkových jednání, nicméně již nepředpokládá setrvávající záznam bodů. Zde se tedy nabízí změna pro záznamy bodů v bodovém hodnocení, kdy u trestných činů by docházelo k výmazu trestných bodů bezezbytku v okamžiku zahlazení odsouzení. Což by u některých záznamů mohlo být i za delší dobu, než by byl výmaz bodů postupně za roky bez bodového záznamu a byla by zde viditelná hranice mezi trestným činem a přestupkem. Je tedy na místě zvážit u záznamů bodů v bodovém hodnocení řidiče možnost zahlazení po uplynutí určité doby, kdy se u záznamu anulovaly udělené body, byť záznam samotný by v řidičské historii jako nyní zůstával. Tento systém se uplatňuje v Německém bodovém systému, kde od nabytí právní moci rozhodnutí, běží lhůta pro odmazaní bodů řidiče, bez ohledu na spáchání jiného přestupkového jednání a po uplynutí lhůty se záznam bodů vymaže, kdy nejkratší je dva a půl roku.

Je tedy určitě na místě se zabývat možností „zahlazení“ po uložení správního trestu, tak aby skutečně řidiči nebyli dotčení svým jednáním spáchaným v takové době před dosažením dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče, kdyby již měli zahlazeny tresty za daleko závažnější jednání.

Zde je situace obdobná jako u alkoholu. Není možné řídit motorové vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po užití takové látky nebo v době, kdy může být osoba ještě pod jejím vlivem. Možná přítomnost návykových látek je zjišťována testovací sadou, a to buď formou stěru z potu či ze slin. Výsledek takového testu indikuje možnou přítomnost návykových látek. Nepotvrzuje však ovlivnění řidiče, ani množství návykových látek v těle. Za účelem zjištění míry ovlivnění je řidič po pozitivním testu vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu, kterému se shodně jako v případě alkoholu podrobí nebo podrobení se takovému vyšetření odmítne. Pokud odmítne, hrozí mu opět postih za přestupek nepodrobení se na výzvu policisty lékařskému vyšetření. Pokud lékařské vyšetření podstoupí, výsledek může být buď negativní, kdy přítomnost návykových látek není v těle řidiče prokázána nebo může být nález pozitivní. Bohužel v případě pozitivního testu na návykové látky, vždy hrozí zadržení řidičského průkazu.

Řidičský průkaz Vám může být zadržen i za řízení bez řidičského oprávnění. Za spáchání tohoto přestupku ukládána pokuta v rozsahu dvacet pět až sedmdesát pět tisíc korun a zákaz řízení v rozsahu jeden a půl roku až tří let. Toto protiprávní jednání bývá v mnoha případech opět způsobeno „neznalostí“ řidičů. Kdy v tomto přestupku je zahrnuto mnoho různých podob přestupkového jednání. V této právní kvalifikaci ukryto jak jednání, kdy přestupce řídí motorové vozidlo a nikdy řidičské oprávnění neměl. Pro příklad přestupci je uložen trest zákazu činnosti na jeden měsíc, kdy po skončení trestu zákazu činnosti nemusí pro navrácení řidičského oprávnění splnit žádné zvláštní podmínky (dopravně psychologické vyšetření, zkouška v autoškole), stačí pouze dojít na úřad „požádat“ o navrácení řidičského oprávnění a pokud tak neučinil a řídil motorové vozidlo, hrozí mu zákaz řízení až na 3 roky. Až na výjimky poučení o nutnosti požádat o navrácení řidičského oprávnění není v rozhodnutích správních orgánů obsažena. Je zjevné, že oba výše popsané případy nelze stavět na shodnou úroveň. Shodně lze nedostatek společenské nebezpečnosti najít i v případě kdyby přestupce měl splněny veškeré náležitosti pro navrácení řidičského oprávnění a řídil v době, kdy formálně ještě nemůže, tedy nepožádal o navrácení na příslušném úřadě, ale prokázal, že je vozidlo schopen řídit.